Obecné informace

Skiaskopické vyšetření GIT (gastrointestinálního traktu neboli trávicí trubice) je rentgenové vyšetření hltanu, jícnu, žaludku, dvanáctníku a tenkého nebo tlustého střeva.

Jak se vyšetření provádí ?

Provádí se podáním kontrastní látky (dále jen k.l.), která naplní trávicí trubici nebo na jejích stěnách vytvoří kontrastní povlak. Kontrastní látka je podávána ústy (vyš. hltanu, jícnu, žaludku, duodena a někdy tenkého střeva) nebo speciální tenkou sondou (vyš. tenkého střeva) nebo nálevem do konečníku (vyš. tlustého střeva).

Jaké kontrastní látky se používají ?

Nejčastěji podávanou k.l. je suspenze barya různé hustoty podle druhu vyšetření (má bílou barvu a křídovou chuť modifikovanou příchutěmi, většinou ovocnými). Nemůže-li být podána, nahrazuje ji tzv. vodná k.l. obsahující jód (čirá, hořká tekutina), pokud máte potíže se štítnou žlázou, vždy tuto skutečnost sdělte vyšetřujícímu lékaři.

K vyšetření hltanu, jícnu, žaludku a duodena a tlustého střeva se někdy navíc používá plyn aplikovaný přímo jako vzduch nebo ve formě CO2 granulátu (z něhož se po polknutí uvolňuje plynný oxid uhličitý, který není nijak toxický), při speciálním vyšetření tenkého střeva se navíc používá roztok metylcelulózy – takto prováděná vyšetření se nazývají dvojkontrastní.

Příprava pacienta

Některá vyšetření vyžadují speciální přípravu minimálně 1 den před vyšetřením a v den vyšetření, informovat Vás bude lékař, který Vás na vyšetření odesílá. Před každým vyšetřením je pacientovi vysvětlen důvod a očekávaný přínos vyšetřovací metody, pacient je předem seznámen s přípravou na vyšetření a s jeho průběhem. Informace poskytne pacientovi lékař, která pacienta na vyšetření odesílá. Dále je pacient poučen o možných rizicích či komplikacích zvolené vyšetřovací metody. Zejména pak ženy v reprodukčním věku musí být upozorněny na možnost ozáření plodu – těhotné ženy jsou tímto způsobem vyšetřeny pouze z vitální indikace, která je ojedinělá!!! Pacient informuje lékaře o případné alergii (lékové, potravinové či jiné), užívaných lécích a o předchozích chirurgických zákrocích (zejména pokud se týkají vyšetřované oblasti). Pacient je cíleně dotázán, zda se neléčí se štítnou žlázou (pacienti před léčbou radioaktivním jódem nesmí být vyšetřeni jodovou kontrastní látkou).

Každý pacient přicházející k vyšetření s sebou vezme svou zdravotní dokumentaci včetně snímků z předchozích vyšetření (pokud jsou k dispozici).

Kde, kdo a jakým způsobem vyšetření provádí?

Všechna skiaskopická vyšetření se provádějí na příslušně vybaveném radiodiagnostickém oddělení pomocí speciálního rtg přístroje (tzv. skiaskopická sklopná stěna).

Většinou se provádějí ráno a během dopoledne a lze je provést ambulantně.
Celková délka vyšetření záleží na druhu vyšetření, většinou se pohybuje mezi 15 – 90 min.
Vyšetření provádí erudovaný lékař – radiolog za asistence rentgenového laboranta/asistenta.
Výsledky vyšetření hodnotí vyšetřující lékař a to vždy písemnou formou, výsledek je zaslán indikujícímu lékaři.

Jednotlivá vyšetření

I. Vyšetření hltanu, jícnu, žaludku, duodena a tenkého střeva

• jde o šetrné neinvazivní metody provádějící se ke zjištění funkčních poruch, zánětlivých a nádorových onemocnění, vředové choroby, pooperačních a poúrazových změn a dále při podezření na neprůchodnost trávicí trubice cizím tělesem
• k.l. se podává ústy (pití baryové suspenze nebo vodné k.l., baryová pasta po lžících)
• vyšetření se provádí vstoje i vleže
• celková doba vyšetření je cca 15-30 min., při sledování pasáže k.l. tenkým střevem se prodlužuje na cca 1-2 hod.
• během celého vyšetření lékař – radiodiagnostik sleduje průchod k.l. na monitoru, polohuje pacienta a zhotovuje cílené snímky

Příprava pacienta před vyšetřením:

• pro vyšetření hltanu – několik hodin před vyš. nejíst, nepít, nekouřit, nežvýkat žvýkačku
• pro vyšetření jícnu – nalačno, 6 hodin před vyšetřením nepít alkohol a nekouřit (viz dále)
• pro vyšetření žaludku a tenkého střeva – od půlnoci před vyšetřením nejíst, nepít , 6 hodin před vyšetřením nekouřit, nežvýkat (jinak se zvyšuje sekrece žaludeční štávy, která zhoršuje kvalitu vyšetření)

Rizika vyšetření:

• alergická reakce (na příchutě přidávané do baryové suspenze, na jod)
• zácpa (kterou způsobuje zahušťující se baryum v tlustém střevě)
• neprůchodnost zažívacího systému (ze stejné příčiny) – u pacientů se známou neprůchodností zejména tlustého střeva by se tato vyšetření neměla provádět baryovou suspenzí!
• radiační zátěž – u normální populace riziko minimální, pro těhotné ženy zvýšené riziko, proto je nutné pečlivě zvážit, zda přínos vyšetření výrazně převažuje nad rizikem poškození plodu!

II. Vyšetření tlustého střeva – irrigografie

• jde o neinvazivní metodu provádějící se nálevem k.l. do tlustého střeva
• je indikována k průkazu divertikulární choroby, zánětlivých a nádorových onemocnění, dále při chronickém průjmu či zácpě,při přítomnosti krve ve stolici či krvácení do GIT a při hubnutí či chudokrevnosti nejasné příčiny
• k.l. se podává nálevem a to speciální, tzv. rektální rourkou zavedenou do konečníku
• jako k.l. se používá bud¡ samotná baryová susp. nebo vodná k.l. (tzv.monokontrastní vyšetření) , častěji však v kombinaci s následnou aplikací vzduchu (tzv. dvojkontrastní vyšetření)
• plnění střeva baryovou suspenzí je pociťováno jako zvyšující se tlak v oblasti konečníku a břicha, který je však většinou dobře snášen, zejména při pomalém plnění
• nepříjemnější a někdy i mírně bolestivá může být následná aplikace vzduchu, proto se před jeho insuflací mohou podávat léky snižující napětí a stahy stěny střevní, tzv. spasmolytika
• po dostatečném naplnění střeva kontrastní látkou je rektální rourka vytažena a pacient je polohován a otáčen podél dlouhé osy o 360 ° střídavě na obě strany, aby se dosáhlo dokonalého rozložení k.l. v jednotlivých oddílech tlustého střeva
• vyšetření se provádí vleže i vstoje
• celková doba trvání je 30 – 60 min.
• během aplikace k.l. a při polohování pacienta vyšetřující lékař sleduje pasáž k.l. střevem na monitoru a provádí cílené snímky v různých polohách

Příprava pacienta před vyšetřením:

• 1-2 dny před vyšetřením bezezbytková strava (vynechat nadýmavou stravu – luštěniny, syrová zelenina,ovoce, čerstvé a celozrnné pečivo ,maso, zcela vynechat mléko a všechny mléčné výrobky!), pít hodně tekutin (rostlinné šťávy, džusy, bujóny, polévky, vyhnout se nápojům obsahujícím CO2)
• den před vyšetřením
• lehká snídaně
• k obědu jen čistá polévka (bujón)
• dále jen tekutiny (na celý zbytek dne asi 2,5 – 3 l, ne mléko!)
• časně odpoledne vypít vyprazdňovací roztok (např. Fortrans)
• večer před vyšetřením nebo ráno očistné klyzma (nálev 1-2 l vlažné vody do konečníku) s následným řádným vyprázdněním
• ráno v den vyšetření
• přijít nalačno

Rizika vyšetření:

• vzácně perforace (proděravění) stěny střevní s následným únikem k.l. a s možností zánětlivého infiltrátu v okolí 
• zřídka možnost neprůchodnosti střevní
• radiační zátěž – pro normální populaci není velká, zvýšené riziko je u těhotných žen

Vyšetření se neprovádí:

• u lidí s extrémní bolestí břicha
• po čerstvě provedeném kolonoskopickém vyšetření spojeném s biopsií (odběrem vzorku tkáně ze stěny střevní)
• u těhotných žen

Pro všechna uvedená skiaskopická vyšetření GIT platí, že je-li podezření na perforaci trávicí trubice, nesmí se vyšetření provádět podáním baryové k.l. Vyšetření lze provést pouze vodnou (jodovou) kontrastní látkou.

Těhotné ženy nebudou uvedenou metodou vyšetřeny, pokud se nejedná o vitální indikaci, a to pro riziko poškození plodu ionizujícím zářením!!!