Výpočetní tomografie (dále jen CT) je vyšetřovací metoda, která speciálním způsobem využívá rentgenových paprsků a umožňuje podrobné zobrazení jednotlivých částí těla v tenkých vrstvách (pojem "tomografie" znamená zobrazování v řezech). Využívá se při diagnostice široké škály chorob i pro vedení některých speciálních léčebných výkonů. Největší nevýhodou tohoto vyšetření je, že vystavuje pacienta významné expozici ionizujícího záření. Proto smí být prováděno jen v indikovaných případech - t.j. existuje-li jasný medicínský důvod vyšetření. Pro zobrazení cév, ale i struktury parenchymových orgánů a charakteristiku patologických lézí je nutné během vyšetření podání jodové kontrastní látky do žíly.

CT pracoviště najdete v 1.suterénu monobloku za chirurgickou ambulancí. Naše pracoviště je vybaveno CT přístrojem Somation Emotion 16 slice firmy Siemens.

Indikace (kdy se má CT vyšetření provést):

Vzhledem k relativně vyšší zátěži zářením, je CT indikováno většinou až jako doplňující vyšetření, které by mělo pomoci při nejasném nálezu na ultrazvukovém vyšetření nebo klasickém RTG snímku. CT je velmi vhodné pro detailní posouzení kostí i plicní struktury, kde ultrazvuk nelze použít.
V akutních (neodkladných) indikacích používáme CT především pro zobrazování hlavy - mozku při cévních mozkových příhodách a úrazech hlavy, dále velmi dobře zobrazí nitrolební krvácení. Spolehlivě zobrazí i úrazové změny orgánů hrudníku, břicha, pánve i zlomeniny kostí.
Další důležitou akutní indikací CT vyšetření je podezření na choroby aorty (srdečnice), jako je výduť nebo dissekce (odtržení výstelky) aorty.
CT angiografie (vyšetření cév pomocí CT) se používá především pro zobrazení velkých tepen (aorty, ledvinné tepny, pánevní tepny, krkavice) a také pro zobrazení mozkových tepen. V některých případech může zcela nahradit klasické angiografické vyšetření.

Kontraindikace (kdy se nesmí vyšetření provést) CT vyšetření:

Nativní vyšetření (tj. vyšetření bez použití kontrastní látky):

Je v indikovaných případech možno provést kdykoli, relativní kontraindikací je těhotenství (u těhotných lze provést jen v případě ohrožení života).

Vyšetření s kontrastní látkou:

Vyšetření nesmí být provedeno u pacientů alergických na jodové kontrastní látky.

V následujících stavech může být vyšetření provedeno pouze v mimořádných případech (vitální indikace - vyšetření je nutno provést pro záchranu života pacienta) a za mimořádných opatření specifických pro daný případ (rozšířená antialergická příprava, asistence anesteziologa, zajištění hemodialýzy atd.):

• gravidita (těhotenství)
• těžké formy polyvalentní alergie
• renální insuficience (porucha vylučovací funkce ledvin)
• neléčená nekorigovaná hypertyreóza (zvýšená funkce štítné žlázy)
• feochromocytom (nádor produkující katecholaminy).

Před vyšetřením je nutno cíleně pátrat a vyloučit či potvrdit přítomnost kontraindikací. Každý pacient je ošetřujícím lékařem poučen o rizicích nitrožilního podání kontrastní látky a v případě jejího předpokládaného podání během CT vyšetření si ošetřující lékař vyžádá a spolupodepíše pacientův písemný informovaný souhlas s jejím nitrožilním podáním. Při relativních kontraindikacích je nutno zvážit poměr rizika a zisku vyšetření.

Rizika CT vyšetření:

Vzhledem k tomu, že jde o rentgenové vyšetření, je zde riziko z ozáření RTG zářením podobné jako u jiných RTG vyšetření. Celková dávka záření závisí na typu vyšetření a rozsahu vyšetřované oblasti, obecně ale lze říci, že dávka při CT vyšetření je znatelně vyšší než u běžného RTG snímku, je srovnatelná s dávkou u RTG vyšetření s vícečetnými snímky (např. rentgenové vyšetření žaludku či střeva).

Nitrožilní aplikace jodové kontrastní látky může mít nežádoucí účinky: návaly horka, pocení, nevolnost, zarudnutí, svědění, vyrážka a ve zcela výjimečných případech se může objevit i těžká alergická reakce charakteru anafylaktického šoku, vyžadující lékařskou péči a zcela výjimečně i hospitalizaci pacienta.

Příprava pacienta před CT vyšetřením:

Před CT vyšetřením bez aplikace kontrastní látky - t.j. CT páteře, vedlejších dutin nosních, HRCT plic - není nutná žádná speciální příprava. Před CT vyšetřením břicha a pánve je vhodné naplnit trávicí trubici kontrastní látkou, aby byla dobře odlišitelná od ostatních struktur.

Podle požadované oblasti vyšetření (horní břicho, pánev a pod.) pije pacient vodou rozředěnou kontrastní látku nebo čistou vodu v množství 500 až 1500ml během 30-120 minut před vyšetřením. Je nezbytně nutné, aby pacient dodržel tuto přípravu, celý objem je nutno vypít postupně během určené doby před vyšetřením, ne najednou. Poslední porci kontrastní látky (cca 100ml) by měl dopíjet až před ulehnutím na stůl CT přístroje. Zvláště u delší přípravy je vhodné vyzvednou si kontrastní látku předem tak, aby pacient mohl popíjet již na oddělení nebo doma a během cesty na vyšetření. U akutních vyšetření lze provést CT břicha i bez přípravy trávicí trubice, má však zřetelně nižší výpovědní hodnotu.
U CT vyšetření břicha, pánve, hrudníku, krku a mozku, jakož i při CT angiografii je většinou nutno aplikovat do žíly kontrastní látku, proto je před těmito výkony nutná antialergická příprava.

Příprava před i.v. aplikací kontrastní látky:

Pacient přichází nalačno (lační alespoň 4 hodiny), stejnou dobu nekouří. Tekutiny však přijímá po celou dobu v dostatečném množství. 

Premedikace: Antialergická příprava u pacientů s jakoukoliv alergií kortikoidy – Prednison 20mg 12, 6 a 2 hodiny před vyšetřením (případně lze použít jiný antialergický lék). Pokud pacient nemá tuto premedikaci a je třeba podat kontrastní látku, lze před její aplikací podat do žíly jednorázově 200mg Hydrocortizonu (např. u akutních stavů).

Průběh vyšetření:

Vyšetření provádí erudovaný radiologický asistent či laborant pod vedením lékaře – radiologa, který má zkušenosti s CT diagnostikou.

Pacient musí odložit kovové předměty, které se nacházejí ve vyšetřované oblasti, neboť by znehodnotily zobrazení. Asistent uloží pacienta na stůl CT přístroje. Většinou se vyšetření provádí vleže na zádech, v některých specifických případech (např. CT vedlejších nosních dutin) i vleže na břiše.
V případě vyšetření vyžadujícího aplikaci kontrastní látky asistent či lékař zavede pacientovi nitrožilní kanylu. Kontrastní látku pak během vyšetření podává lékař nebo je aplikována automatickým injektorem - pumpou v určité fázi vyšetření.
Během vyšetření je nutné, aby se pacient nehýbal (jakýkoliv pohyb znehodnocuje zobrazení), případně dostává pacient mikrofonem pokyny k zadržení dechu, nádechu či výdechu.
Celé vyšetření běžně trvá 5-20 minut, s výjimkou zavedení kanyly do žíly je nebolestivé.
Po ukončení vyšetření asistent odstraní kanylu a pacient počká ještě nejméně 15 minut v čekárně, aby mu mohla být v případě výskytu pozdějších komplikací poskytnuta náležitá lékařská péče.
Lékař vyhodnotí získané obrázky, může z nich zhotovit další rekonstrukce, a vyhotoví definitivní nález. Tento proces nicméně může trvat delší dobu, proto většinou není možné předat nález pacientovi ihned po skočení vyšetření. Pacient se ale samozřejmě může zeptat vyšetřujícího lékaře na předběžný nález. Definitivní nález je pak přístupný lékařům naší nemocnice přes nemocniční informační systém, ostatním lékařům se zasílá poštou. Obrazová dokumentace se uchovává v současnosti pouze v digitální podobě . Obrazová data také lze na vyžádání odeslat do jiné nemocnice zabezpečenou mezinemocniční sítí ePACS fungující po celé České republice.